Pozdrav Honzy z Rice Lake

Zdravím všechny čtenáře,
po další době se opět hlásím z našeho sesterského města Rice Lake. Náš pobyt se nám pomalu
krátí a my se blížíme do posledních tří měsíců, které určitě utečou jako voda. Druhou
polovinu tohoto školního roku jsem započal přesunem do nové host rodiny, která mě vřele
přijala do svých řad a neskutečně jsme si sedli. Můžu tedy klidně ujistit své rodiče, že tu o mě
bude po zbytek roku dobře postaráno.
Konec ledna se nesl v duchu divadelních představení, o kterých jsem se zmínil ve svém
posledním příspěvku (adaptace animovaného filmu Aladin). Ztvárnil jednu z hlavních rolí a
musím říct, že jsem si to skutečně užil. Beru to jako cennou zkušenost do svého života a
jelikož se jednalo o muzikál, pár písní jsem si také zazpíval. Bylo to sice nic moc, ale alespoň
se diváci pobavili, když mi občas přeskočil hlas. Po posledním představení jsem se po
naléhání ostatních kamarádů rozhodl, že budu součástí dalšího divadelního představení. Jedná
se o, v Česku ne tak známý, muzikál Pippin. Postava, kterou ztvárňuji se jmenuje Tragédie,
což jsem velmi oceňuji, protože aspoň nemusím nic předstírat. Premiéra je tento týden a já už
se nemůžu dočkat.
Ve škole nám příští týden končí třetí term, ve kterém jsem měl tyto předměty: Psychologie,
Outdoor Adventure a Chemie. V chemii jsem ze začátku trochu bojoval s anglickým
názvoslovím, protože -ný, -natý, -itý, -ičitý v Americe zrovna moc nefrčí. Na další term jsem
si zvolil Fyziku, Britskou literaturu a Family Wellness (něco ve stylu rodinné výchovy).
Pár nových zážitků také přibylo. Minulý víkend jsem s rodinou navštívil Mall of America, což
je jeden z největších obchodních domů v USA, který se nachází ve městě Minneapolis. Uvnitř
je velký zábavní park, bazén a nespočet obchodů se vším možným. A aby toho nebylo málo,
druhý den jsem se vydal do města Minneapolis znovu, tentokrát se svojí bývalou host
rodinou, kde jsme zhlédli představení nejnovějšího muzikálu Andrew Lloyd Webbera s
názvem Škola ro(c)ku (The School of Rock). Představení bylo velmi povedené a některé
melodie mi stále znějí v hlavě.
A to by bylo pro tento článek vše! Děkuji vám, že jste si na mě udělali čas. Pozdravuji svoji
rodinu a své přátele a těším se, až se za ty tři měsíce znovu uvidíme. Mějte se hezky a zatím
ahoj.

Jan Černý, Rice Lake, 14.3. 2018