Pozdrav Honzy z Rice Lake 2

Zdravím všechny čtenáře,

 

po více, než dvou měsících se opět poslušně hlásím z našeho zaoceánského sesterského města Rice Lake. Od doby, co jsem psal naposled jsem toho opět mnoho zažil a já se vám těch několik dní pokusím sesumírovat do tohoto článku. Nejprve zmíním pár školních úspěchů, jelikož začátkem listopadu jsem byl součástí takzvané “Honorsband” Wisconsinu, což je uskupení nejlepších mladých muzikantů ve státě, kteří se v sobotu 4. listopadu sešli ve městě Eau Claire, celý den nacvičovali a ještě ten samí večer odehráli dvou hodinový koncert před veřejností. Označení “nejlepších” je sice trochu zavádějících, když jsem se tam dostal i já. Zřejmě šlo buď o chybu organizátora anebo to se mnou mysleli opravdu vážně. Nicméně jsem za tuto hudební zkušenost ze zámoří nesmírně rád.

 

Konec listopadu se samozřejmě nesl v duchu tradičního amerického svátku Díkuvzdání, který jsem si neskutečně užil. Sešla se celá širá rodina a celý den jsme strávili hráním stolních her, sledováním filmů a jezením dobrého jídla. Byl to skutečně nezapomenutelný zážitek a já doufám, že v budoucnu budu mít příležitost si ho zopakovat. Za sebe bych řekl, že prosinec se nesl v klidnější náladě díky blížícím se Vánocům. Začátkem prosince jsme odehráli se školním orchestrem vánoční koncert, který bych za sebe hodnotil jako velmi vydařený. Obecně tu o kulturní zážitky nemám nouzi. Má host rodina se totiž aktivně zapojuje do činnosti v místním divadle, a tak jim přišlo jako dobrý nápad mě zapojit také. Zúčasnil jsem se konkurzu do divadelní adaptace disneyovky “Aladin” a jelikož jsem působil velmi sympatickým dojmem, dostal jsem roli hlavní záporné postavy. Představení se už každým dnem blíží, tudíž je nejvyšší čas, abych se konečně naučil své scény.

Vánoce se svým průběhem nikterak nelišily od Díkuvzdání. Opět se sešla celá rodina a opět to byl týden plný dobrého jídla, pokojné atmosféry a také dárků. Nový rok jsem poté strávil s přáteli u nás doma, tak jak to mám rád… Sledováním seriálů a filmů pozdě do noci.

 

Celé vánoční prázdniny jsem si moc užil a hlavně jsem měl spoustu času na přemýšlení o tom, jak ten čas neskutečně letí a že už se s ostatními pomalu blížíme do poloviny našeho pobytu. Tento víkend jsem měl také příležitost potkat svoji novou host rodinu na druhé pololetí a jsou to velmi sympatičtí a milí lidé.

 

A to by bylo vše přátelé! Já vám děkuji, že jste si udělali čas na přečtení tohoto článku, pozdravuji svoji rodinu, své přátele a samozřejmě nesmím zapomenout na tým Blaník z Chytrého kvízu, který bezpochyby drtí veškeré Junácké naděje na další vítězství. Mějte se hezky a přeji vám úspěšný vstup do nového roku.

 

Jan Černý, Rice Lake, 18. 1. 2018 

Já při vánočním koncertu