Lyžák 2. A pohledem Julie Semerákové

Tak jsme se i my, coby letošní sekunda, dočkali lyžařského výcviku. Lyžák byl od 20. do 24. února, tedy v týdnu, kdy bylo určitě nejhorší počasí z celé zimy. Jeli jsme do Zdobnice, přesněji do chaty Jitřenka. Člověk by si řekl, že si konečně odpočine od školy, ale bylo to přesně naopak. Měli jsme tam pár předmětů, stejně jako ve škole.

  1. Chemie: Jak nás varovala bývalá sekunda, teď už tercie, tekla na pokojích narezavělá voda (později pojmenována H2OFe).
  2. Občanská výchova: Pan Kopecký nás neustále zásoboval různými příslovími, např. „bez práce nejsou koláče” a „zadarmo ani kuře nehrabe”. Načež, když přišel pozdě na snídani, jsme mu odpověděli: „ranní ptáče dál doskáče” a „kdo dřív přijde, ten dřív mele”.
  3. Výchova k přežití: Museli jsme se naučit, jak si usušit promočené oblečení během jedné hodiny a nepoužít při tom ani sušičku, ani topení. Dále také vypadla elektřina, tudíž jsme si neměli kde nabít mobil. Svítili jsme baterkami (které samozřejmě neměla většina lidí s odůvodněním, že „si přece budou svítit mobilem!”).
  4. Biologie: Té tedy moc nebylo, pokud odhlédneme od faktu, že nám po pokoji v noci běhala myš a jedla chipsy, které jsme večer nedojedly. Měly jsme dvě možnosti: buď ji majznout botou, nebo ji krmit dál. Nakonec jsme se rozhodly pro druhou variantu.
  5. Jazyky: Pan Kopecký řekl asi pět jazyků ve dvou slovech! Řekl, že s posunutím večerky je to „no šance” (vyslovil to „nou šánc”, předpokládám, že začátek je anglický, konec je francouzský a přízvuk nakombinoval nejméně ze tří jazyků).

I přes nevýhodu chaty, že zde nebyla WiFi, jsme si lyžák užili a nikdy na něj nezapomeneme. Po večerech jsme hráli hry a bylo to vážně super. Pokud tohle čte prima, mám jen jednu radu: nenechte si od nás pokazit představu o ubytování, tak jako nám ji zkazila tercie! Stejně to bude přibarvené, pokud vám něco budeme říkat. Mimochodem, překvapila nás výborná strava. Sjezdovky byly báječné, i když většinu týdne pršelo a byla mlha. Koncem týdne se začaly objevovat ledové plotny.

Vedli nás: p. Hermannová (horší lyžaři) a duo KoKo, kdyby někdo nevěděl, p. Kopecký (snowboard) a p. Koblížek (lepší lyžaři).

Musím říct, že když jsem se koukla na to, jak někteří lyžovali v pondělí a potom v pátek, byl vidět velký rozdíl. Naši učitelé odvedli velkou práci a musím uznat, s námi to není nic lehkého.

Speciální poděkování: učitelům samozřejmě, ale taky celé sekundě. Překvapilo mě, jak jsme sehraná třída a především skvělá parta. Táhli jsme za jeden provaz a lyžák společně přežili.

                                                                                       Za kolektiv sekundy Julie Semeráková