Káťa jela do Dallasu

Zdravím všechny!

Ve chvíli, kdy píši tento článek zde v plném proudu probíhají Velikonoce! Na každém rohu můžete vidět zajíčky s košíkem plným sladkostí a v mnoha zahradách zahlédnete děti snažící se najít co nejvíce vajíček, která jsou schována na nejrozmanitějších místech.
Musím se přiznat, že nejsem největší fanoušek našich tradičních českých Velikonoc. Raději se každý rok schovávám doma v posteli a při každém cinknutí zvonku dělám, že nejsem doma. To naštěsí nemusím provozovat zde a mohu bez sebemenšího strachu vyjít na ulici aniž bych dostala pomlázkou.
Velikonoce jako takové se v Americe slaví v neděli, v den kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Děti obyčejně hledají schovaná vajíčka v různých koutech domu či zahrady. Pokaždé se také sejde celá široká rodina, aby si připomněla tento významný svátek! Společně jedí a užívají si chvíle strávené se svými nejbližšími.
Tento rok jsme společně s Velikonocemi měli i jarní prázdniny. Mnoho mých přátel odjelo na práz-niny až na druhý konce Ameriky a i my jsme se vydali na zasloužený výlet do Texasu za mou nej-starší host sestrou. Jeli jsme autem, a proto jsme si celou cestu museli rozdělit na dva dny. První den jsme cestovali jedenáct hodin a mohu říci, že i když se to zdá jako dlouhá doba, uteklo to jako voda. Neustále jsem se dívala kolem sebe a nemohla jsem se nabažit rozmanistosti, která byla stále větší, čím více jsme postupovali na jih. Nejen počasí se oteplovalo, ale i lidé či domy začínali být jinačí než u nás “nahoře” ve Wisconsinu. Večer jsme si udělali zastávku ve městě jménem Jo-plin (Missouri). Je to nádherné větší městečko, které má kolem 50,000 obyvatel. I když jsme dora-zili asi v devět hodin, i tak bylo stále příjemné teplo a mohli jsme chodit bez jakýchkoliv problémů v kraťasech a tričku.
Druhý den nám zbývalo již pouze pět hodin jízdy do naší konečné zastávky Dallasu. Cesta nám krásně ubíhala při hraní her a vymýšlení vtipů. Zhruba kolem čtyř odpoledne jsme dosáhli svého cíle. Host sestra už na nás čekala s otevřenou náručí a ihned nás pohostila brzkou večeří, protože, jak sama řekla, nám z toho texaského slunce určitě muselo vyprahnout až v žaludku. Po jídle jsme si všichni sedli a mluvili o všem možném až doby než jsme šli na kutě. Následujících několik dnů jsme podnikali stále různá dobrodružství. Navštívili jsme Zoo, šli si zaběhat do parku kolem White Rock Lake a, jak už to u nás holek chodí, nenechaly jsme si ujít pořádné nákupy v největším míst-ním obchodním domě.
Zpět do Rice Lake jsme se vrátili přesně na Velikonoční neděli a cestou jsme skoro na každém rohu potkávali děti hledající vajíčka poschovávána kdo ví kde.
V březnu mi začal poslední term. Jako první předmět mám znovu španělštinu, poté Study Hall, kde si dělám své domácí úkoly a projekty. Dále mám American Citizenship, což je povinná hodina, kte-rou musí každý student projít, aby mohl graduovat a mým posledním předmětem je Culinary Arts, kde vaříme a učíme se ledajaké chytáky usnadňující vaření.
Jako sport mám momentálně Track’n’Field. Každý má možnost si vybrat na co se zaměřit. Můžete tam najít sprint, skok do dálky, do výšky či vrch koulí. Osobně jsem se “specializovala” na dálkový běh. I když jsem si myslela, že budu ve formě ještě z mého podzimního cross country, tak jsem již po prvním tréniku zjistila, že množství čokolád a sladkých tyček, které jsem spořádala, mému tělu nejenže přidaly na váze, ale také mi sebraly schopnost hýbat se rychleji než zahradní hlemýžď. Díky Track’n’Field jsem rovněž poznala spoustu nových lidí a těším se na každý trénink, který mě čeká.
To by pro dnešek bylo vše. Doufám, že si užíváte nádherné jarní dny a měli jste bohaté Veliko-noce!
Děkuji všem za stálou podporu a zdravím.
Mějte se krásně,
Kateřina Pecháčková, exchange student 2016/17