Pozdrav od Káti z Rice Lake :-)

Krásný den všem čtenářům, 

čas utíká neskutečně rychle a za chvilku tomu budou skoro dva měsíce, co jsme se poprvé ocitla na půdě USA. Odlétali jsme 26. srpna a let do Minneapolis trval devět hodin. Zdá se to být velmi dlouhé, ale s množstvím filmů a jídla, které máte na palubě letadla ani nepostřehnete, jak velkou vzdálenost jste právě urazili.

Poté, co jsme vystoupili z letadla, tak jsme prošli kontrolou, počkali na svá zavazadla a pokračovali směrem k východu. Má rodina na mě čekala s obřím transparentem a uvítali mě skoro jako celebritu. Během dvouhodinové jízdy autem jsem únavou málem usla, ale krásy přirody a pocit, že jsem konečně v Americe mě nenechaly zahmouřit oči. 

Již na konci srpna jsem se přidala do cross country týmu. Máme každý den tréninky a během víkendů jezdíme na závody do různých měst. Prvních pár dnů jsem byla po každém tréninku na konci svých sil, ale musím říci, že teď už si nemohu představit den bez tréninku. Tým je složen převážně z studentů, kteří už nějaký ten pátek běhají, a díky tomu nás také mohli více zasvětit do tajů běhu a ukázat nám profesionální taktiky. Skoro každý týden s přáteli z cross country týmu pořádáme společné večeře a zažíváme dohromady nezapomenutelné zážitky. 

Úplně první den ve škole jsem si připadala jako ve filmu. Dlouhé chodby, spoustu tříd a obrovské parkoviště, každý den plné aut jsou přesně takové, jaké jsem si je představovala. První září bylo dnem pouze pro všechny nově příchozí. Teprve druhý den se celá škola setkala v místní obrovské tělocvičně, kde nás přívítal nejen ředitel, ale například i jednotliví studenti zastávající důležité role. Tento den byl pro nás zároveň i prvním dnem učení. Obdrželi jsme učebnice, byl nám udělen zasedací pořádek a pomalu se začalo vyučovat. Na první term jsem si vybrala geometrii, fyziku, světovou historii a také study hall, což je hodina, kde si dělám úkoly, učím se na testy a nebo tvořím projekty, které nám byly uděleny v jednotlivých předmětech. 

V týdnu od desátého do čtrnáctého října se ve škole konal Homecoming Week. Každý den jsme měli udělené nějaké téma podle kterého jsme se oblékli a také byla možnost po škole navštívit určité aktivity. Pondělí bylo ve znamení třídních barev. Nejmladší = Freshmens byli oblečeni v zelené, starší = Sophmores měli na sobě červenou, starší = Juniors a nejstarší = Seniors byli oblečeni v černé. Večer jsme se mohli zúčastnit hry, jejíž hlavním cílem bylo sesbírat vlaječky druhého týmu a snažit se bránit své vlastní. V úterý jsme se mohli stát turistou a nebo cyklistou/motorkářem. Středa byla pro všechny z nás sportovní, protože naším úkolem bylo sehnat věci odpovídajicí tématu “workout”. Někteří dokonce přinesli i činky nebo kruhy a ve škole to vypadalo jako v posilovně. Čtvrtek nám přinesl možnost vybrat si mezi safari zvířetem a nebo lovcem. Na jeden den se ze mě stal tygr, ale mohli jste narazit na Pokemona, gorilu nebo žirafy. Poslední den týdne jsme se všichni oblékli v barvách Warriors a večer se konal velký zápas amerického fotbalu, který jsem vyhráli. A jako každoročně sobota patřila Fall Formal, podzimními plesu, na který se všichni připravují již několik týdnu dopředu.

Co se mých zažitků mimo školu týče, mám jich opravdu hodně. Navštívili jsme příbuzné bydlící u jezera Long Lake. Mohu říci, že je to tam vážně krásné. Nejen příroda, ale i samotní lidé jsou báječní a když zjistí, že jste z ciziny, snaží se vám během chvíle ukázat co nejvíce nových věcí. Byli jsme se také podívat v Eu Clare, krásném městě asi hodinu od Rice Lake. Před dvěmi týdny jsem jeli na velké nákupy do Mall Of America a díky své nákupní závislosti jsem tam sehnala opravdu spoustu věcí. Protože je právě teď období dýní a všichni se připravují na Halloween, nemohli jsme si nechat ujít návštěvu Pumpkin Patch, což je místo, kde se po celý rok pěstují dýně, které si pak na podzim mohou lidé koupit. Můj host tatínek vlastní také starý džíp a na začátku září, kdy tu ještě nebyla taková zima, mi oznámil, že si chce zahrát na průvodce a proveze mě kolem celého Rice Lake. Musím uznat, že to bylo opravdu parádní. Ještě jsme si pustili nahlas hudbu, takže z původního plánu prohlídkového výletu se nakonec stal výlet hudební. 

Posílám mnoho amerických pozdravů a doufám, že si užíváte podzimní dny v Čechách.

Kateřina Pecháčková